Barvení, modelaření

Co budete potřebovat pro sestavování:
Návod k sestavení: Vždy je součástí balení modelu. Nepodceňuj ho!
Plastové sprue s díly modelu: Ty, co najdeš v krabici.
Štípací kleště (modelářské nebo krimpovací kleště s plochou čelistí): Ideálně určené pro modeláře. Jsou mnohem přesnější než nůžky a minimalizují poškození dílů.
Modelářský nůž (např. skalpel s ostrou čepelí): K očištění drobných zbytků plastu. Buď opatrný, jsou extrémně ostré!
Pilník na nehty nebo jemný brusný papír (cca 400-600 grit) (volitelné): K vyhlazení řezných ploch a odstranění „formovacích linek“.
Plastové lepidlo: Toto lepidlo roztaví plast a spojí ho chemicky dohromady. Nevysychá tak rychle jako vteřinové lepidlo, což ti dává čas na úpravy.
Vteřinové lepidlo (CA glue): Hodí se na přilepení resinových nebo kovových dílů, pokud je tvůj model obsahuje, nebo pro rychlejší slepení menších plastových částí.
Pinzeta (volitelné): Pro manipulaci s malými díly.

Postup krok za krokem:
Přečti si návod!
Tohle je to nejdůležitější. Než začneš cokoli cvakat nebo lepit, pečlivě si prohlédni celý návod. Zjistíš, které díly kam patří, v jakém pořadí se lepí a na co si dát pozor (např. různé varianty zbraní nebo pozic).

Některé části je lepší nemalovat, dokud nejsou slepené. U jiných je naopak lepší je malovat odděleně a slepit až na konci (např. ruce držící zbraň, která by zakrývala hrudník). Návod často naznačí, které části jsou takto volitelné.

Vycvakej díly z rámečků:
Použij štípací kleště a odstřihni díly co nejblíže k rámečku, ale tak, abys nepoškodil samotný díl. Nenechávej příliš velký „kousek“ plastu u dílu, ale zároveň neodstřihávej příliš blízko, aby se díl nepoškodil.

Není třeba vycvakat všechny díly najednou. Postupuj podle návodu a vycvakávej jen ty díly, které potřebuješ pro aktuální krok. To ti pomůže udržet si pořádek a neztratit malé kousky.

Tip: Drž kleště tak, aby rovná strana čelistí byla u dílu, který vycvakáváš.

Očisti díly:
Po vycvaknutí zůstanou na dílech malé „čudlíky“ (tzv. flash nebo sprue gates) tam, kde byly připevněny k rámečku. Tyto je potřeba opatrně odstranit modelářským nožem. Drážkuj nožem po straně dílu, dokud se nezbavíš přebytečného plastu.

Mnoho modelů má také tenké, vyvýšené linky po stranách (tzv. formovací linky nebo „mold lines“). Vznikají spojením dvou forem. Ty je také dobré odstranit modelářským nožem (lehkým seškrabováním) nebo jemným pilníkem/brusným papírem. Tyto linky jsou viditelné po nabarvení a kazí výsledný vzhled.

Dávej pozor na prsty! Nůž je ostrý. Vždy řež směrem od sebe.

Zkus si díly „nasucho“ spojit:
Než použiješ lepidlo, zkus si díly jen tak k sobě přiložit a zkontrolovat, jestli sedí. Ujisti se, že nemáš žádné mezery nebo že díly nejsou špatně natočené. To ti ušetří spoustu problémů.

Slep díly dohromady:
Plastové lepidlo: Nanes malé množství lepidla na jednu z ploch, které se mají spojit. Plastové lepidlo funguje tak, že lehce roztaví plast, a když díly přitlačíš k sobě, plast se spojí.
Netlač příliš mnoho lepidla! Vytékající lepidlo může zničit detaily modelu nebo vytvořit nevzhledné skvrny. Pokud se to stane, nepanikař. Nech lepidlo zaschnout a pak ho opatrně seškrábni nožem.

Díly k sobě drž po dobu několika sekund, dokud se nezačnou spojovat. Plné ztuhnutí trvá déle (často desítky minut až hodiny), ale pro držení je dostatečné rychlé spojení.

Postupuj krok za krokem podle návodu. Nesnaž se slepit celý model najednou.

Mezery: Pokud ti vzniknou malé mezery mezi díly, které by kazily vzhled, můžeš je po zaschnutí lepidla vyplnit tmelem (např. Vallejo Plastic Putty) a pak zabrousit.

Nech lepidlo úplně zaschnout:
Předtím než začneš s primováním a malováním, ujisti se, že je lepidlo úplně suché a ztvrdlé. To obvykle trvá několik hodin, ideálně přes noc. Pokud budeš primovat na mokré lepidlo, může to způsobit problémy s přilnavostí primeru.

Zvaž podsekce modelu:
U složitějších modelů (např. velké postavy, vozidla) se někdy vyplatí slepit jen hlavní podsekce (trup, končetiny, zbraně) a primovat a malovat je odděleně. Až po nabarvení je slepíš dohromady. To ti umožní přístup k jinak těžko dostupným místům (např. podpaží, za zbraněmi). Návod často ukazuje, jak na to.

Charakteristika: Jedna z nejpopulárnějších značek, primárně určená pro malování figurek z Warhammeru. Mají širokou škálu barev rozdělenou do kategorií (Base, Layer, Shade, Dry, Contrast, Technical, Glaze).

Výhody:

• Jednoduchost použití: Systém barev je navržen tak, aby i začátečník mohl dosáhnout dobrých výsledků. Obzvláště Contrast barvy jsou velmi oblíbené pro rychlé nabarvení figurek s minimálním úsilím (base a wash v jednom kroku).
• Konzistence: Barvy jsou obecně poměrně husté, což usnadňuje nanášení štětcem a dobré krytí.
• Dostupnost: Široce dostupné ve specializovaných obchodech i online.
• Kvalita kovových barev: Některé jejich metalické barvy jsou vysoce ceněné.

Nevýhody:

Méně pro detailní práci: Některé barvy mohou být až příliš husté pro jemné vrstvení bez ředění.

Cena: Patří k dražším značkám.

Balení: Klasické kelímky s odklápěcím víčkem mohou vysychat a barva se může zachycovat v drážkách, což vede k plýtvání a rychlejšímu vysychání.

Charakteristika: Další velmi populární značka, která se zaměřuje na malování figurek a modelů. Známá pro své „Warpaints“ a „Speedpaint“ (podobné Contrast barvám od Citadel). Nabízí také celou řadu příslušenství, jako jsou štětce, primery a wet palety.

Výhody:

• Cena: Obvykle cenově dostupnější než Citadel, zejména v sadách.
• Konzistence: Barvy jsou obecně řidší než Citadel, což umožňuje snazší vrstvení a kontrolu nad nanášením. To se hodí i pro začátečníky, pokud chtějí nanášet více tenkých vrstev.
• Široká škála: Nabízí velký výběr barev a doplňků.
• Lahvičky s kapátkem: Většina barev je v lahvičkách s kapátkem, což minimalizuje vysychání a umožňuje přesné dávkování.
• Speedpaint: Jejich Speedpaint řada je velmi oblíbená pro rychlé a efektivní barvení s dobrou hloubkou.

Nevýhody:

Proměnlivá kvalita (starší řady): Starší řady měly občas nekonzistentní kvalitu, ale novější řady (jako Fanatic) se snaží na zpětnou vazbu reagovat a kvalitu zlepšovat.

Lesklý finiš (některé řady): Některé starší barvy Army Painter mohly mít lehce lesklý finiš, což může ovlivnit přilnavost dalších vrstev. Nová řada Fanatic by to měla zlepšovat.

Charakteristika: Široce uznávaná značka mezi modeláři, nabízí obrovské množství akrylových barev v různých řadách (Model Color, Game Color, Model Air, Metal Color atd.). Jsou velmi univerzální a vhodné pro štětec i airbrush.

Výhody:

• Obrovský výběr odstínů: Jedna z největších barevných palet na trhu, což umožňuje najít přesný odstín pro jakýkoli projekt.
• Univerzálnost: Vhodné pro štětec i airbrush (zejména řada Model Air, která je již naředěná).
• Konzistence: Dobře se ředí a vrství.
• Kvalita metalických barev: Vallejo Metal Color patří k absolutní špičce mezi metalickými barvami na bázi vody.
• Lahvičky s kapátkem: Standardní balení v lahvičkách s kapátkem.

Nevýhody:

Změna kvality: Někteří uživatelé zmiňují možné mírné poklesy kvality po nedávné akvizici, ale stále jsou považovány za velmi dobré barvy.

Ředění: Některé řady (např. Model Color) mohou vyžadovat více ředění pro airbrush než speciální barvy pro airbrush.

Konzistence se může lišit: V rámci různých řad se může konzistence barev mírně lišit.

Charakteristika: Známá pro své realistické barvy, weathering efekty a produkty pro modelování, často se zaměřením na vojenské a historické modely. Mají několik řad akrylových barev (např. 3rd Generation Acrylics).

Výhody:

• Realistické odstíny: Skvělé pro realistické malování, zejména vojenské techniky a figurky.
• Vynikající weathering produkty: Nabízí širokou škálu produktů pro patinování a opotřebení modelů.
• Kvalita 3rd Generation: Jejich nová řada 3rd Generation Acrylics je velmi chválena pro své krytí, snadné použití a dobrou přilnavost.
• Lahvičky s kapátkem: Klasické balení s kapátkem.

Nevýhody:

Někdy náročnější na airbrush: Někteří uživatelé hlásí, že barvy AK Interactive mohou být pro airbrush někdy náročnější na správné ředění a tlak, aby se zabránilo zasychání na trysce.

Zápach: Některé jejich produkty (zejména ředidla) mohou mít silnější zápach.

Charakteristika: Spíše specializovaná značka, která se zaměřuje na inovativní a efektní barvy, textury a nástroje pro modeláře. Nabízí chromové barvy, chameleon barvy, fluorescenční barvy a další speciální efekty.

Výhody:

• Inovativní efekty: Jejich silnou stránkou jsou speciální barvy, které vytvářejí jedinečné efekty (např. Liquid Chrome, Chameleon Colors, Candy Inks).
• Kvalita speciálních barev: V oblasti speciálních barev a pigmentů patří k velmi dobrým.
• Nástroje a příslušenství: Nabízí i řadu užitečných nástrojů pro modeláře.

Nevýhody:

Některé produkty mohou být hit or miss: Ne všechny jejich produkty jsou konzistentně hodnoceny jako top kvalita, ale ty speciální jsou často vynikající.

Méně univerzální: Nemají tak širokou škálu „základních“ barev jako jiné značky.

Cena: Speciální barvy mohou být dražší.

Charakteristika: Japonská značka známá pro své modely a barvy. Nabízí akrylové, emailové a lacquerové barvy. Jsou velmi oblíbené pro airbrush, zejména pro modely vozidel a letadel.

Výhody:

• Vynikající pro airbrush: Akrylové i lacquerové barvy Tamiya jsou vysoce ceněné pro stříkání pistolí. Rychle schnou a vytvářejí hladký, rovnoměrný povrch.
• Odolnost: Lacquerové barvy jsou velmi odolné po zaschnutí.
• Konzistence: Barvy jsou často již poměrně řídké, což usnadňuje přípravu pro airbrush.
• Široká škála vojenských a realistických odstínů: Mají bohatou paletu pro realistické modelování.

Nevýhody:

Kompatibilita: Emailové a lacquerové barvy Tamiya se nemusí snášet s jinými typy barev, což je třeba mít na paměti při vrstvení.

Štětec: Akrylové barvy Tamiya nejsou ideální pro malování štětcem, protože rychle schnou a mohou zanechávat stopy po tazích. Pro štětec se doporučuje přidat retardér.

Zápach (lacquerové barvy): Lacquerové barvy vyžadují speciální ředidla, která mohou mít silný zápach a vyžadují dobré větrání.

Tady jsou základní pravidla a rady, jak pečovat o štětce pro malování modelů:

Jak se starat o štětce pro malování modelů

1. Během malování:

• Pravidelné čištění (i během malování): Během malování si zvykni štětec pravidelně oplachovat v nádobce s čistou vodou. Barva, která zaschne na štětci, je největší nepřítel.
• Netlač barvu do kovu (ferrule): Snaž se nabírat barvu jen na špičku štětce nebo maximálně do poloviny štětin. Nikdy nenech, aby se barva dostala až k ferrule (kovová objímka, která drží štětiny pohromadě). Pokud se tam barva dostane a zaschne, štětiny se roztřepí a štětec zničíš.
• Nenechávej štětec stát ve vodě: Nikdy nenechávej štětec stát v nádobce s vodou štětinami dolů. To poškodí špičku štětce a rozpustí lepidlo, které drží štětiny ve ferrule.
• Měj oddělené nádoby na vodu: Je dobré mít dvě nádoby na vodu: jednu na hrubé oplachování (kde barva bude špinavá) a druhou s čistou vodou na finální oplachování před uložením štětce.
• Nech barvu zaschnout na paletě, ne na štětci: Pokud si dáváš pauzu, otři štětec do ubrousku, opláchni ho a nechej ho čistý.

2. Po každém malířském sezení (základní čištění):

• Opláchni v čisté vodě: Důkladně opláchni štětec v čisté vodě, dokud z něj nevychází žádná barva.
• Použij mýdlo na štětce (brush soap/cleaner): Toto je ten nejdůležitější krok! Použij speciální mýdlo na štětce (např. Master’s Brush Cleaner and Preserver, Winsor & Newton Brush Cleaner).
  • Navlhči štětec a mýdlo.
  • Jemně krouživými pohyby třete štětiny o mýdlo (nebo do dlaně), aby se vytvořila pěna.
  • Opakuj, dokud z pěny nevychází žádná barva. Dávej pozor, aby ses dostal i do „břicha“ štětce, ale netlač příliš.
  • Důkladně opláchni pod tekoucí vodou (ne horkou, studená nebo vlažná je lepší).
• Vytvaruj špičku: Po čištění jemně vytvaruj špičku štětce prsty (nebo lehkým „olíznutím“ štětin, pokud máš přírodní chlup a víš, že je štětec čistý). Cílem je, aby špička byla zase ostrá a rovná.
• Nech uschnout: Štětce nech uschnout nejlépe vodorovně nebo štětinami nahoru. Nikdy je nenechávej sušit štětinami dolů.

3. Hluboké čištění a údržba (jednou týdně nebo po několika hodinách malování):

• Opakované čištění mýdlem: Pokud máš pocit, že se štětec začíná roztřepovat nebo ztrácet tvar, může být v něm zaschlá barva. Opakuj čištění mýdlem na štětce několikrát po sobě.
• Kondicionér na štětce (nebo vlasy): Někteří malíři používají vlasový kondicionér (na přírodní štětce) nebo speciální kondicionér na štětce, aby udrželi štětiny pružné a hydratované. Nanes malé množství, nech chvíli působit a pak důkladně opláchni.
• Obnovovače štětců: Na silně znečištěné štětce nebo ty, které ztratily tvar, existují speciální „brush restorers“ (např. Winsor & Newton Brush Cleaner & Restorer). Postupuj podle návodu, ale buď opatrný, mohou být agresivní.

4. Důležité zásady a čemu se vyhnout:

Nezapomeň, že štětce mají omezenou životnost: I s tou nejlepší péčí se štětce časem opotřebují, zejména ty s přírodním vlasem (Kolinsky Sable). Je to součást koníčku a je potřeba je občas nahradit.

Nenech barvu zaschnout na štětci! Opravdu. To je ta nejčastější příčina zničených štětců.

Nepoužívej horkou vodu: Horká voda může poškodit lepidlo ve ferrule a oslabit štětiny. Používej studenou nebo vlažnou vodu.

Nenechávej štětec v nádobě s vodou: Opakování matka moudrosti – nikdy!

Nepoužívej štětec na míchání barev: Měj vyhrazené levnější štětce na míchání barev. Tření o hrubou paletu štětce ničí.

Nepoužívej drahé štětce na drybrushing: Drybrushing je hrubá technika, která štětce hodně opotřebovává. Použij na to starší, levnější nebo speciální štětce na drybrushing.

Skladování: Ukládej štětce buď vodorovně, nebo štětinami nahoru. Některé štětce mají plastové ochranné krytky – ty jsou skvělé, když štětec úplně uschne.

Jaký primer použít?
Existují dva hlavní typy primerů, se kterými se nejčastěji setkáte ve Warhammeru:

1. Sprejový primer (ve spreji):
   • Nejběžnější a nejrychlejší metoda. Ideální pro většinu modelů.
   • Výhody: Velmi rychlá aplikace, vytváří hladkou a jednotnou vrstvu.
   • Nevýhody: Vyžaduje dobré větrání (pouze venku nebo ve velmi dobře větrané místnosti), je náchylný na počasí (vlhkost a nízké teploty mohou způsobit zrnitý povrch), spotřebuje se rychleji.
   • Příklady: Citadel Spray Primers (např. Chaos Black, Corax White, Mechanicus Standard Grey), Army Painter Color Primers.
2. Primer na nanášení štětcem (tzv. „Brush-on“ primer):
   • Tekutá barva, kterou nanášíte štětcem jako běžnou barvu.
   • Výhody: Můžete primovat uvnitř, nevyžaduje speciální podmínky, přesnější aplikace (ideální pro menší modely nebo opravy), úspornější.
   • Nevýhody: Trvá déle, povrch nemusí být tak hladký jako ze spreje.
   • Příklady: Vallejo Surface Primer, Citadel Technical: Imperial Primer.

Jak primovat (pomocí sprejového primeru – nejběžnější metoda):

1. Příprava modelu: Ujistěte se, že je model sestavený a čistý. Odstraňte veškeré zbytky lepidla, otisky prstů, prach nebo mastnotu (můžete ho opatrně omýt vlažnou vodou se saponátem a nechat úplně uschnout).
2. Příprava prostředí:
   • Pouze venku nebo v extrémně dobře větrané místnosti. Primer ve spreji silně zapáchá a výpary nejsou zdravé.
   • Ideální teplota je mezi 15-25 °C a nízká vlhkost. Vyhněte se primování za mrazu, silného větru nebo vysoké vlhkosti (to může způsobit zrnitý nebo „namrzlý“ vzhled).
   • Rozložte si noviny nebo karton, abyste ochránili okolí před postříkáním.
3. Protřepání spreje: Důkladně a dlouho (aspoň 1-2 minuty) sprej protřepejte, aby se pigmenty dobře promíchaly. Měli byste slyšet kuličku uvnitř.
4. Testovací střik: Nejprve stříkněte na kus kartonu nebo starý rámeček z modelu, abyste se ujistili, že sprej stříká rovnoměrně a barva vypadá dobře.
5. Aplikace primeru:
   • Držte sprej ve vzdálenosti cca 20-30 cm od modelu.
   • Stříkejte krátkými, rychlými tahy z jedné strany na druhou, jakoby byste přejížděli „přes“ model. Nepřestávejte stříkat přímo na modelu, začněte mimo něj a skončete mimo něj.
   • Nenanášejte příliš mnoho barvy najednou! Chcete tenkou, jednotnou vrstvu, ne tlustou, která by zanesla detaily. Je lepší nanést dvě tenké vrstvy než jednu tlustou.
   • Otáčejte modelem, abyste pokryli všechny úhly a záhyby. Můžete si model napíchnout na špejli nebo ho přilepit na víčko od barvy pomocí plastelíny/blue tacku.
   • Cílem je, aby model vypadal matně a měl jednotnou barvu, ale detaily byly stále ostré.
6. Zaschnutí: Nechte model úplně zaschnout, než se pustíte do malování. To může trvat 15 minut až několik hodin, záleží na tloušťce vrstvy a podmínkách.

Jakou barvu primeru vybrat?
Barevné primery: Existují i primery v různých barvách (červená, zelená, modrá atd.), které ušetří práci, pokud má mít model velkou část v jedné konkrétní barvě.
Černá (např. Chaos Black): Dobrá pro tmavé modely, kovy, nebo pokud chcete, aby stíny byly přirozeně tmavé. Může ale „pohltit“ světlé barvy, které pak potřebují více vrstev.
Šedá (např. Mechanicus Standard Grey): Univerzální volba. Dobrá pro většinu barev, usnadňuje nanášení světlých i tmavých odstínů.
Bílá (např. Corax White): Skvělá pro světlé barvy (žlutá, bílá, světle modrá, pastelové odstíny), které by na tmavém podkladu vypadaly špatně. Na bílém podkladu barvy září více. Může ale ukázat každou chybičku a je náročnější na rovnoměrné nanesení.

Co budete potřebovat:
Paleta na barvy: Pro menší množství washe.
Model: Základní barvy by měly být hotové a suché. Wash se aplikuje na hotové základní barvy.
Wash barva: Speciální barva určená pro washe (např. Citadel Shade, Army Painter Quickshade, Vallejo Wash). Tyto barvy jsou již zředěné na správnou konzistenci.

Příklad: Pro stínování světlé kůže použijte hnědý wash (např. Agrax Earthshade nebo Reikland Fleshshade). Pro kovové části černý nebo hnědý wash (Nuln Oil nebo Agrax Earthshade). Pro zelenou barvu zelený wash (Biel-Tan Green).

Běžný štětec: Středně velký štětec, který dobře drží barvu. Nemusí být tenký a precizní.
Voda: Na čištění štětce.
Papírový ubrousek: Na otírání přebytečného washe nebo čištění štětce.

Postup krok za krokem:

1. Připravte si wash:
   • Wash je již zředěný, takže ho není potřeba ředit vodou.
   • Nalijte malé množství washe na paletu, nebo si ho naberte přímo z lahvičky štětcem.
2. Naberte wash na štětec:
   • Naberte dostatek washe, aby se štětec nasákl. Chcete, aby v sobě měl dostatek tekutiny, ale ne aby z něj barva kapala.
3. Aplikujte na model:
   • Naneste wash přímo na oblast, kterou chcete stínovat. Nemusíte být extra precizní, wash si „najde cestu“.
   • Uvidíte, jak se wash hromadí v prohlubních a stéká z vyvýšených ploch. To je přesně to, co chceme!
   • Důležité: Dávejte pozor na to, aby se vám wash nehromadil na rovných, hladkých plochách, kde nechcete stíny (např. uprostřed velké plochy brnění). Pokud se tak stane, jemně přetřete tuto oblast čistým, lehce vlhkým štětcem (jen vodou) a nechte štětec nasát přebytečný wash. To je jako „gumování“ washe.
   • Aplikujte wash na celou sekci modelu, kterou chcete stínovat (např. celé brnění, celá kůže, celá část zbraně).
4. Nechte zaschnout:
   • Wash potřebuje čas na úplné zaschnutí. Může to trvat 20 minut až hodinu, v závislosti na tloušťce vrstvy a vlhkosti. Před dalším malováním se ujistěte, že je wash úplně suchý.

Tipy pro úspěšný wash:

Čistota štětce: Po použití štětec vždy důkladně vymyjte vodou, aby wash nezaschl v štětinách.
Méně je někdy více, ale někdy méně není dost: Aplikujte dostatečné množství washe, aby se dostal do všech prohlubní, ale vyvarujte se tvoření „louží“ na plochých částech.
Kontrola louží: Po nanesení washe si model prohlédněte z různých úhlů a štětcem odstraňte (nebo rozetřete) případné přebytečné louže na místech, kde nechcete tmavé skvrny.
Použijte vhodný odstín: Hnědé washe (např. Agrax Earthshade) jsou univerzální a hodí se na většinu barev. Černé washe (např. Nuln Oil) jsou skvělé na kovy, šedé nebo modré odstíny. Experimentujte!
Vrstvení washe: Pokud chcete ještě tmavší stíny, můžete po zaschnutí první vrstvy washe aplikovat druhou.

Co budete potřebovat:

Paleta na barvy: Cokoli, na co si můžete dát barvu (plastové víčko, kus plastu, keramická dlaždice atd.).

Model: Základní barva (základní nátěr) by měla být suchá.

Barva: Světlejší odstín než je základní barva modelu (nebo části, na kterou drybrushing aplikujete).

Příklad: Pokud máte tmavě zelené orčí brnění, použijte světlejší zelenou. Pokud je model tmavě hnědá skála, použijte světle hnědou, šedou nebo béžovou.

Štětec na drybrushing: Ideálně speciální plochý štětec s hrubšími, odolnějšími štětinami. Starý štětec, který už nepoužíváte na precizní malování, se taky skvěle hodí. Nemusí to být drahý štětec.

Papírový ubrousek nebo starý hadřík: Na otírání přebytečné barvy.

Postup krok za krokem:

1. Připravte si barvu:
   • Vytlačte malé množství barvy na paletu. Barva by měla mít konzistenci, jakou má přímo z lahvičky – neředěná! Drybrushing se provádí s poměrně hustou barvou.
2. Naberte barvu na štětec:
   • Ponořte špičku štětce do barvy. Naberte jen trochu barvy, ideálně jen na pár štětin.
3. Odstraňte přebytečnou barvu (to je klíčové!):
   • Toto je nejdůležitější krok. Rychle a opakovaně otírejte štětec o papírový ubrousek nebo hadřík. Otírejte ho tak dlouho, dokud se vám nezdá, že na štětci téměř žádná barva nezůstala. Když přejedete štětcem po ubrousku, měly by se objevit jen velmi slabé stopy barvy, nebo vůbec žádné.
   • Cílem je, aby na štětci zůstalo jen minimum barvy, která se bude zachytávat jen na nejvyšších bodech modelu. Pokud tam bude barvy moc, jen model přebarvíte.
4. Aplikujte na model:
   • Držte štětec v úhlu (téměř vodorovně) k povrchu modelu.
   • Lehkými, rychlými pohyby přejíždějte štětcem tam a zpět (nebo krouživými pohyby) přes oblasti, které chcete zvýraznit.
   • Tlačte jen velmi lehce! Nechcete, aby se štětiny zabořily do prohlubní.
   • Uvidíte, jak se barva začne zachytávat jen na vystouplých hranách a texturách, což vytvoří efekt zvýraznění.
   • Můžete opakovat vícekrát, abyste dosáhli intenzivnějšího efektu. Lepší je udělat více tenkých vrstev než jednu tlustou.

Tipy pro úspěšný drybrushing:

Trpělivost: Chce to trochu cviku, ale brzy si osvojíte, kolik barvy je „tak akorát“ a jak silně tlačit.

Začněte s méně barvy: Vždycky je lepší začít s příliš malým množstvím barvy a postupně přidávat, než naopak.

Používejte kontrastní barvy: Barva na drybrushing by měla být výrazně světlejší než základní barva, aby byl efekt patrný.

Experimentujte s odstíny: Můžete použít i několik odstínů drybrushingu. Například, po prvním drybrushingu světle hnědou, můžete udělat ještě menší drybrushing velmi světlou béžovou pro ještě větší detail.

Správný směr: Pro zdůraznění hran přejíždějte štětcem podél hrany. Pro texturu (např. srst) použijte krouživé pohyby.

Čistota štětce: Po dokončení drybrushingu štětec důkladně očistěte, aby barva nezaschla v štětinách.

Co budete potřebovat:

1. Model s hotovým basecoatem a washem: Wash by měl být úplně suchý.
2. Highlight barva: To je klíčové. Budeš potřebovat barvu, která je o jeden nebo dva odstíny světlejší než tvůj základní basecoat barva.
   • Příklad: Pokud máš tmavě zelené brnění a stínoval jsi ho tmavě zeleným nebo hnědým washem, použij teď světlejší zelenou. Pokud jsi měl světlou kůži s hnědým washem, použij ještě světlejší odstín kůže nebo barvu s nádechem žluté/bílé.
   • Pro začátečníky je nejlepší použít barvy, které jsou už „připravené“ od výrobce (např. Citadel Layer colours nebo Edge colours) – ty jsou formulovány tak, aby byly světlejšími verzemi basecoat barev.
3. Štětec na detaily: Potřebuješ tenký štětec s ostrou špičkou (např. velikost S, M, 0 nebo 1). Čím tenčí linky chceš dělat, tím tenčí štětec potřebuješ.
4. Paleta na barvy: Pro ředění barev.
5. Voda: Na ředění barev a čištění štětce.
6. Papírový ubrousek: Na otírání přebytečné vody ze štětce.

Postup krok za krokem:

1. Vyber highlight barvu: Zvol si barvu, která je o jeden až dva odstíny světlejší než basecoat.
2. Připrav barvu na paletu a nařeď ji:
   • Vytlač malé množství barvy na paletu.
   • Nařeď barvu na konzistenci mléka nebo mírně řidší. Toto je pro highlighting absolutně nezbytné. Příliš hustá barva by zanechala tlustou, nepřirozenou linku.
   • Barva by měla být dostatečně průhledná, aby umožnila prosvítat spodní vrstvě, ale zároveň dostatečně pigmentovaná, aby bylo zvýraznění vidět.
3. Naber barvu na štětec:
   • Naber velmi malé množství zředěné barvy na špičku štětce. Chceš jen tolik, aby se barva udržela na špičce a nekápla.
   • Otři přebytečnou barvu o papírový ubrousek nebo hranu palety. Cílem je mít na štětci jen minimum barvy.
4. Aplikuj na model (tři hlavní metody):
   • Edge Highlighting (Zvýrazňování hran): Toto je nejběžnější a nejjednodušší metoda pro začátečníky.
     • Použij bok (hranici) špičky štětce, ne samotnou špičku.
     • Jemně a opatrně přejeď štětcem podél vyvýšených hran, rohů a ostrých okrajů modelu (např. okraje plátů brnění, špičky prstů, ostří zbraní).
     • Tlač jen velmi, velmi lehce. Nech barvu, aby se zachytila jen na samotné hraně.
     • Cílem je vytvořit tenkou, ostrou linku.
   • Spot Highlighting (Bodové zvýrazňování):
     • Použij špičku štětce k nanesení malého bodu barvy na nejvíce vystouplé body, které by zachytily nejvíce světla (např. klouby, špičky nosu, horní část helmy, jednotlivé svaly).
   • Layer Highlighting (Vrstvené zvýrazňování – pokročilejší):
     • Toto je složitější a pro začátečníky méně doporučená metoda, ale je dobré o ní vědět. Spočívá v postupném nanášení stále světlejších vrstev barvy na postupně menší plochy, čímž se vytváří plynulý přechod ze stínu do světla. Je to jemnější alternativa k washi a drybrushingu. Na začátek se drž Edge Highlighting.
5. Nech zaschnout: Nech highlight úplně zaschnout. Akrylové barvy schnou rychle.
6. Volitelný druhý highlight (pro pokročilejší):
   • Pro ještě výraznější efekt můžeš aplikovat druhý, ještě světlejší highlight (barva s malým množstvím bílé nebo barva o dva odstíny světlejší) na menší a ještě prominentnější body nebo hrany.
   • Cílem je vytvořit menší a ostřejší linky nebo body uvnitř prvního highlightu, aby se dosáhlo ještě většího kontrastu a hloubky.

Tipy pro úspěšné highlightování:

• Méně je více: Začni s velmi malým množstvím barvy a jemným tlakem. Vždy můžeš přidat víc, ale odebrat je obtížnější.
• Tenké, plynulé linky: Cvič se v dělání co nejtenčích a nejplynulejších linek.
• Pevná ruka: Opři si lokty o stůl a zápěstí o sebe nebo o podložku, abys měl co nejstabilnější ruku.
• Dobré osvětlení: Maluj pod dobrým a rovnoměrným osvětlením, abys viděl všechny detaily a hrany.
• Vhodná barva: Správná highlight barva by měla být dostatečně světlá, aby byla vidět, ale ne tak světlá, aby vypadala nepřirozeně.
• Neboj se chyb: Pokud uděláš chybu a přetáhneš, nepanikař. Nech barvu zaschnout a pak se k ní vrať s původní basecoat barvou a opatrně ji oprav.

Highlighting je technika, která opravdu „vytáhne“ tvůj model a dodá mu profesionální vzhled. S trochou cviku uvidíš, jak se tvé modely proměňují z pouhých figurek v dynamické hrdiny a zlosyny tvé sbírky!

Až budeš mít hotovo, tvůj model bude mít skvělou basecoat, hloubku z washe, texturu z drybrushe a teď i ostrost z highlightingu. To je kompletní „triáda“ základních malířských technik! Co dál? Možná detaily o očích, zbraních nebo speciálních efektech?

Co budeš potřebovat:

Základní podstavec se dá udělat i s minimem věcí, ale možnosti jsou nekonečné! Zde jsou základní nástroje a materiály:

1. Samotný podstavec: Plastová základna, na které je model nalepen.
2. Lepidlo:
   • PVA lepidlo (Herku-les, bílé školní lepidlo): Na lepení písku, kamínků a jiných drobných textur.
   • Vteřinové lepidlo (CA glue): Na lepení větších kamínků, doplňků nebo pokud chceš texturu rychle fixovat.
3. Materiály pro texturu:
   • Modelářský písek: Různá zrnitost (hrubší, jemnější).
   • Malé kamínky / štěrk: Z modelářství, nebo i nasbírané venku (ale pořádně je očisti!).
   • Korek: Na tvorbu velkých skal.
   • Speciální texturovací pasty/barvy: Např. Citadel Technical: Astrogranite, Stirland Mud. Ty už v sobě mají texturu i barvu.
4. Barvy na podstavce:
   • Základní barva: Tmavý odstín pro podklad textury.
   • Drybrush barvy: Světlejší odstíny pro zvýraznění textury.
   • Wash: Pro stínování textury.
5. Doplňky (volitelné):
   • Statická tráva (static grass): Pro trávnaté plochy.
   • Kupičky trávy (tufts): Předpřipravené trsy trávy s lepidlem.
   • Mech, keře, listí: Z modelářství nebo dioramatické potřeby.
   • Sníh, voda, bahno: Speciální efekty.
6. Štětec: Starší, hrubší štětec na nanášení lepidla a textur.
7. Paleta na barvy a voda.

Základní metody tvorby podstavce (krok za krokem):

Metoda 1: Písek a kamínky (klasická a jednoduchá)

Toto je nejčastější a nejjednodušší způsob, jak začít.

1. Nanes lepidlo: Na celý povrch podstavce (kolem nohou modelu) nanes tenkou, rovnoměrnou vrstvu PVA lepidla. Můžeš použít starší štětec, špejli nebo prostě kapku z lahvičky rozetřít. Dávej pozor, abys lepidlo nenanesl na boty nebo samotný model!
2. Přidej texturu:
   • Písek: Ponoř celý podstavec do misky s pískem, nebo písek štětečkem rovnoměrně nasyp.
   • Kamínky: Pokud chceš větší kamínky, můžeš je přilepit vteřinovým lepidlem ještě před pískem, nebo je prostě „zasadit“ do PVA lepidla.
   • Oklepej přebytečný písek/kamínky.
3. Nech zaschnout: Nech lepidlo úplně zaschnout (ideálně několik hodin nebo přes noc). PVA lepidlo po zaschnutí zprůhlední.
4. Základní barva (Basecoat): Nanes tmavší barvu (např. tmavě hnědou, šedou, nebo černou) na celou pískovou/kamínkovou texturu. Ujisti se, že barva pokrývá všechno a zaleze do všech štěrbin.
5. Wash: Po zaschnutí basecoatu nanes wash (např. hnědý Nuln Oil nebo Agrax Earthshade) na celou texturu. Wash se usadí v prohlubních a dodá textuře hloubku.
6. Drybrush: Až wash zaschne, proveď drybrush světlejším odstínem (např. světle hnědou, béžovou, nebo světle šedou) pro zvýraznění vystouplých částí textury. Můžeš použít i několik odstínů drybrushe pro ještě větší kontrast.
7. Doplňky (volitelné):
   • Statická tráva/Tufts: Po zaschnutí barev můžeš přidat statickou trávu (nanes malé množství PVA lepidla na místo, kam chceš trávu, a posyp ji trávou, pak oklepej přebytek) nebo nalepit předpřipravené „tufts“.
   • Okraj podstavce: Nakonec nabarvi okraj podstavce. Nejčastěji se používá černá (pro čistý vzhled) nebo hnědá/šedá (pro více „přírodního“ vzhledu).

Metoda 2: Texturovací pasty/barvy (rychlé a snadné)

Tato metoda je velmi rychlá a efektivní, protože barva a textura jsou v jednom.

1. Nanes pastu: Použij starší štětec nebo špachtli a nanes silnou vrstvu texturovací pasty (např. Citadel Astrogranite, Stirland Mud) na podstavec. Můžeš s ní vytvořit i malé kopečky nebo vlny pro zajímavější terén.
2. Nech zaschnout: Pasty schnou déle, často několik hodin až přes noc, záleží na tloušťce vrstvy. Ujisti se, že jsou zcela suché a tvrdé.
3. Wash: Až je pasta suchá, nanes wash (např. Nuln Oil na Astrogranite pro efekt kamene, Agrax Earthshade na Stirland Mud pro bahno).
4. Drybrush: Po zaschnutí washe proveď drybrush světlejším odstínem pro zvýraznění textury.
5. Doplňky a okraj: Přidej volitelné doplňky (tráva atd.) a nabarvi okraj podstavce, stejně jako u metody 1.

Tipy pro tvorbu podstavců:

• Plánuj dopředu: Rozmysli si, jaký typ prostředí chceš pro svou armádu. Všechny modely v jedné armádě by měly mít podobný styl podstavců pro vizuální soudržnost.
• Neboj se experimentovat: Používej různé materiály – staré kabely (jako dráty nebo potrubí), kousky plastu (jako trosky), písek z pískoviště (dobře očištěný!).
• Méně je někdy více: Nepřeplácej podstavec příliš mnoha detaily, aby neodváděl pozornost od modelu.
• Maskování: Pokud chceš mít model absolutně čistý a nemáš obavy o přetahy, můžeš nohy modelu omotat maskovací páskou, než se pustíš do podstavce.
• Kdy dělat podstavec? Někteří modeláři dělají podstavec hned na začátku (primují ho spolu s modelem), jiní až na konci, když je model nabarvený. Je to spíše o osobní preferenci. Pokud děláš složitější podstavec, který vyžaduje hodně lepení a práce, je lepší ho mít hotový před malováním modelu, aby se model nepoškodil.

Tvorba podstavců je poslední důležitý krok k tomu, aby tvé modely vypadaly opravdu skvěle a kompletně. Dává ti další prostor pro kreativitu a pomáhá vyprávět příběh tvé armády.

Co budete potřebovat:

1. Model: S basecoatem a washem (nebo alespoň s tmavším základem, pokud wash nepoužiješ).
2. Akrylové barvy na modely: Budeš potřebovat sadu barev, které jsou postupně světlejší a světlejší ve stejném barevném tónu (např. tmavě zelená, středně zelená, světle zelená, světle zelená s trochou žluté/bílé). Citadel Layer barvy jsou pro to ideální.
3. Kvalitní štětec na detaily/vrstvení: Štětec s dobrou špičkou, který drží tvar (např. velikost 0, 1 nebo S, M).
4. Paleta na barvy: Pro míchání a ředění barev. Ideálně mokrá paleta (wet palette), která udrží barvy vlhké déle a usnadní plynulé přechody.
5. Voda: Na ředění barev a čištění štětce.
6. Papírový ubrousek: Na otírání přebytečné vody ze štětce.

Postup krok za krokem (příklad pro kůži nebo plášť):

Představ si, že maluješ hnědou kůži nebo plášť, a chceš dosáhnout přechodu z tmavě hnědé do světle hnědé.

1. Krok: Základní barva (Basecoat):
   • Nanes jednotnou vrstvu tvé tmavě hnědé základní barvy na celou plochu. Nech zaschnout.
2. Krok: Wash (Stínování):
   • Nanes tmavě hnědý wash (např. Agrax Earthshade) na celou plochu. Nech ho stéct do prohlubní. Nech zaschnout.
3. Krok: První vrstva (Back to Basecoat/First Layer):
   • Naber zpět tvou původní tmavě hnědou basecoat barvu.
   • Nařeď ji na konzistenci mléka.
   • Nanášej tuto barvu na většinu plochy, ale vyhni se nejhlubším prohlubním a záhybům, kde zůstal wash. Cílem je ztmavit zpět plochy, které wash příliš ztmavil, ale zachovat stíny v nejhlubších místech. Nech zaschnout.
4. Krok: Druhá vrstva (First Highlight Layer):
   • Naber o jeden odstín světlejší hnědou barvu (např. středně hnědou).
   • Nařeď ji na konzistenci mléka.
   • Nanášej tuto barvu na o něco menší plochu než předchozí vrstvu, soustřeď se na vyvýšené části, které by chytaly světlo. Opět nech menší okraje předchozí vrstvy viditelné. Cílem je začít vytvářet jemný přechod. Nech zaschnout.
5. Krok: Třetí vrstva (Second Highlight Layer):
   • Naber ještě světlejší hnědou barvu (např. světle hnědou).
   • Nařeď ji na konzistenci mléka nebo i o něco řidší.
   • Nanášej tuto barvu na ještě menší plochu, soustřeď se na nejvíce vyvýšené body a hrany, kde by světlo dopadalo nejvíce. Nech viditelný tenký okraj předchozí vrstvy. Nech zaschnout.
6. Krok: Finální Highlight (Edge Highlight/Spot Highlight):
   • Naber velmi světlou hnědou barvu (s kapkou bílé nebo žluté) nebo jen čistou bílou/krémovou barvu pro extrémní body.
   • Nařeď ji na velmi tenkou konzistenci (téměř jako wash, ale s pigmentem).
   • Použij ji k nejjemnějšímu zvýraznění nejostřejších hran nebo malých bodů (např. hřbet ruky, nejvyšší část kolena, okraje látky). Toto je edge highlighting nebo spot highlighting, jak už jsme si řekli.

Tipy pro úspěšný Layering:

Cvič se na větších plochách: Začni na větších, relativně rovných plochách (pláště, větší části brnění, kůže), kde je prostor pro chyby a učení.

Tenké vrstvy, tenké vrstvy, tenké vrstvy! Toto je absolutní základ layeringu. Každá vrstva musí být průsvitná, aby umožnila prosvítat spodní vrstvě a vytvořila plynulý přechod.

Ředění je klíčové: Experimentuj s ředěním, dokud nenajdeš tu správnou konzistenci „mléka“. Příliš hustá barva zanechá viditelné čáry, příliš řídká nekryje.

Mokrá paleta (Wet Palette): Pokud to s malováním myslíš vážně, pořiď si mokrou paletu. Udrží barvy vlhké déle, usnadní míchání barev a udržování správné konzistence.

Trpělivost: Layering je časově náročnější než drybrushing nebo kontrastní barvy. Neuspěchej to.

Plynulé tahy: Snaž se o plynulé a kontrolované tahy štětcem.

„Feathering“ (péřování): Pro velmi plynulé přechody můžeš zkusit techniku feathering, kde jemně „rozmazáváš“ okraje nové vrstvy, dokud je barva ještě vlhká. Je to ale pokročilejší technika.

Co budeš potřebovat:

1. Model s hotovým malováním: Povrch by měl být hladký a lesklý. Pokud je model matný, ideálně ho přelakuj lesklým lakem (gloss varnish) na místa, kam přijde obtisk. To pomůže obtisku lépe přilnout a zamezí „stříbření“ (více o tom níže).
2. Transfer sheet: Dodává se obvykle s každou krabicí Warhammer modelů.
3. Ostrý nůž nebo nůžky: Na vystřižení obtisku.
4. Miska s vodou: Na namočení obtisku.
5. Pinzeta: Na manipulaci s obtiskem (je velmi jemný!).
6. Ubrousek nebo vatová tyčinka: Na odstranění přebytečné vody.
7. Medium na obtisky (volitelné, ale doporučené!):
   • Decal Softener (Změkčovač obtisků): Např. Micro Sol, Vallejo Decal Softener. Pomáhá obtisku lépe přilnout k nerovným povrchům a „rozpustit“ se do detailů modelu.
   • Decal Setter (Fixační roztok na obtisky): Např. Micro Set, Vallejo Decal Fix. Pomáhá obtiskům lépe přilnout k povrchu a eliminuje „stříbření“.
8. Lesklý a/nebo matný lak (varnish): K ochraně obtisku a sjednocení povrchu.

Postup krok za krokem:

1. Příprava povrchu:
   • Ujisti se, že povrch modelu, kam chceš obtisk umístit, je hladký. Pokud jsi použil matný lak, nebo je povrch modelu velmi matný, doporučuje se na místo, kam přijde obtisk, nanést tenkou vrstvu lesklého laku (gloss varnish) a nechat ji zaschnout. To pomůže obtisku lépe přilnout a minimalizuje tzv. „stříbření“ (viz tipy).
2. Vystřihni obtisk:
   • Opatrně vystřihni požadovaný obtisk z archu co nejblíže k jeho okrajům, ale tak, abys nepoškodil samotný symbol. Použij ostrý nůž nebo malé nůžky.
3. Namoč obtisk:
   • Ponoř vystřižený obtisk do misky s čistou vodou.
   • Nech ho tam jen několik sekund (většinou 10-20 sekund). Budeš vědět, že je připravený, když se začne lehce uvolňovat z papírového podkladu a můžeš ho opatrně posunout.
4. Aplikuj Decal Setter (volitelné, ale doporučené):
   • Na místo na modelu, kam chceš obtisk umístit, nanes malé množství Decal Setteru (např. Micro Set) pomocí štětce. To pomůže obtisku lépe přilnout.
5. Přeneste obtisk na model:
   • Vyndej obtisk z vody pomocí pinzety.
   • Opatrně přesuň obtisk z papírového podkladu na místo na modelu. Můžeš použít špičku štětce nebo prst (pokud jsi si jistý, že je čistý a suchý), abys ho jemně sesunul z papíru na povrch modelu.
   • Důležité: Buď velmi opatrný, obtisky jsou extrémně tenké a snadno se zmačkají nebo roztrhnou.
6. Uprav pozici a odstraň vodu:
   • Jakmile je obtisk na modelu, můžeš ho opatrně posunout štětcem nebo vatovou tyčinkou na přesné místo, dokud je ještě vlhký.
   • Jakmile jsi s pozicí spokojený, jemně přitlač obtisk suchým vatovým tamponem nebo ubrouskem, abys odstranil přebytečnou vodu a vyhnal vzduchové bublinky zpod obtisku. Vždy směřuj tahy od středu obtisku k jeho okrajům.
7. Aplikuj Decal Softener (volitelné, ale doporučené):
   • Pokud je obtisk na nerovném povrchu (např. na zakřiveném rameni Space Marine, nebo na zbroji s detaily), nanes malé množství Decal Softeneru (např. Micro Sol) přímo na obtisk. Tento roztok změkčí fólii obtisku a umožní jí lépe se „vtisknout“ do prohlubní a záhybů modelu.
   • Nech ho působit a nechej uschnout. Obtisk se může zdát, že se „zvrásnil“ – to je normální, při zasychání se vyrovná. Nedotýkej se ho, dokud není úplně suchý! Pokud je potřeba, můžeš aplikovat druhou vrstvu Softeneru po zaschnutí první.
8. Nech obtisk zaschnout:
   • Nech obtisk úplně zaschnout (často několik hodin nebo přes noc), než se pustíš do lakování.
9. Zalákuj obtisk:
   • Jakmile je obtisk suchý a pevně drží, je nutné ho ochránit lakem. Bez laku se obtisk snadno poškodí nebo odře.
   • Nejprve doporučuji aplikovat tenkou vrstvu lesklého laku (gloss varnish) na celý obtisk. Tím se „zapečetí“ a minimalizuje se rozdíl mezi lesklým obtiskem a matnou barvou modelu.
   • Poté, co lesklý lak zaschne, můžeš přelakovat celý model (nebo jen oblast s obtiskem) matným lakem (matt varnish), abys sjednotil povrch a odstranil nežádoucí lesk. To zajistí, že obtisk vypadá, jako by byl namalován přímo na modelu.

Tipy pro úspěšné použití transfer sheetů:

Cvič se: Začni s většími a méně kritickými obtisky, než se pustíš do těch malých a složitých.

„Stříbření“ (Silvering): Toto je nejčastější problém. Vzniká, když se pod obtiskem zachytí vzduchové bublinky, které pod transparentní fólií vypadají jako stříbrné skvrny. Zabráníš tomu:

Malováním na hladký, lesklý povrch (použij gloss varnish).

Použitím Decal Setteru a Softeneru.

Důkladným vytlačením vody a vzduchu zpod obtisku.

Voda není jen na namáčení: Někteří modeláři používají kapku vody i na povrch modelu, kam chtějí obtisk umístit, aby měli více času na jeho přesné umístění.

Trpělivost: Práce s obtisky vyžaduje trpělivost a jemnost. Netlač na pilu, pokud se ti nedaří. Raději se vrať k modelu později.

Typy weatheringu a co budete potřebovat:

Existuje mnoho technik weatheringu. Zde jsou ty nejčastější a nejdostupnější pro začátečníky:

1. Odřeniny a škrábance (Chipping / Scratches)

Simulace odřené barvy nebo poškození na brnění a zbraních.

• Materiály: Tmavší barva (např. tmavě hnědá nebo černá) pro samotnou odřeninu, světlejší barva (např. stříbrná nebo barva základního kovu) pro „kov pod barvou“. Jemný štětec na detaily.
• Postup:
  • Pro drobné odřeniny: Použij špičku tenkého štětce a velmi jemně „ťukej“ tmavou barvou na hrany a místa, kde by docházelo k opotřebení (např. okraje brnění, ostré hrany, místa, kde by se zbraň dotýkala povrchu).
  • Pro „kov pod barvou“: Do středu těchto tmavých odřenin (nebo přímo na ně, pokud chceš jen kovový efekt) namaluj menší tečky nebo tenké čárky světlejší kovovou barvou, která simuluje odkrytý kov.
  • „Sponge chipping“: Pro realističtější a nepravidelnější odřeniny můžeš místo štětce použít kousek houbičky (např. z blistrového balení modelů). Naneseš na ni trochu barvy a pak ji jemně „ťukáš“ na model.

2. Rez (Rust)

Efekt zkorodovaného kovu.

• Materiály: Barvy s rezavými odstíny (tmavě hnědá, oranžová, světle hnědá), suché pigmenty na rez (rust pigments), štětec.
• Postup:
  • Wash: Použij tmavě hnědý nebo oranžový wash a nanes ho do prohlubní na kovových částech, kde by se hromadila rez.
  • Vrstvení/Ťukání: Po zaschnutí washe nanášej různé odstíny rezavých barev (červeno-hnědá, oranžová) na rezavé plochy. Můžeš to dělat ťukáním štětcem, nebo vytvářet svislé „šmouhy“ pro stékající rez.
  • Pigmenty (pokročilejší): Pigmenty na rez jsou velmi efektivní. Nanes suchý pigment štětcem na místa, kde chceš rez, a pak ho zafixuj ředidlem na pigmenty nebo bílým lihem (který se vsákne a pigment zafixuje).

3. Špína a bláto (Dirt / Mud)

Simulace nahromaděné špíny, bahna nebo prachu.

• Materiály: Tmavě hnědé barvy, akrylové pasty na textury (např. Stirland Mud, Martian Ironearth), suché pigmenty (hnědé, pískové). Starší štětec.
• Postup:
  • Zabarvení: Použij tmavě hnědý wash nebo zředěnou tmavou barvu a nanášej ji na spodní části modelu (nohy, pláště, okraje brnění), kde by se špína hromadila.
  • Textura: Pro efekt nahrubo naneseného bláta použij speciální texturovací pasty (např. Stirland Mud). Nanes ji štětcem nebo špachtlí na místa, kde by bylo nejvíce bláta (nohy, spodní části vozidel). Nech zaschnout a pak můžeš drybrushovat světlejším odstínem pro zvýraznění.
  • Pigmenty: Suché pigmenty (zemité tóny) jsou skvělé pro prach a špínu. Nanes je štětcem na místa, kde se prach hromadí, a pak zafixuj.
  • Splatter (rozstřik): Pro efekt rozstříknutého bláta můžeš použít starý štětec. Naber na něj hodně zředěné tmavé barvy a pak přejeď prstem přes štětiny směrem k modelu, aby se barva rozstříkla.

4. Stékající efekty (Streaking / Grime)

Simulace stékající špíny, oleje, nebo vody.

• Materiály: Speciální enamelové nebo olejové barvy (např. AK Interactive Streaking Grime, Abteilung 502), štětec, white spirit (minerální líh) nebo ředidlo na olejové barvy, vatové tyčinky nebo plochý štětec.
• Postup (Pokročilejší, ale velmi efektivní):
  • Nanes malou tečku nebo tenkou čárku barvy (např. tmavě hnědé nebo černé) na místo, kde by se efekt hromadil (např. pod nýty, z pod panely).
  • Nech barvu chvíli zaschnout (několik minut, aby nebyla úplně mokrá, ale stále vlhká).
  • Naber na plochý štětec trochu white spiritu (nebo ředidla na olejové barvy) a jemně s ním táhni směrem dolů přes barvu. Barva se rozpustí a vytvoří přirozeně stékající šmouhu. Můžeš to několikrát opakovat, dokud nedosáhneš požadovaného efektu.

5. Efekt krve a slizu (Blood / Slime)

Pro hororové nebo fantasy modely.

• Materiály: Speciální barvy na krev (např. Citadel Technical: Blood for the Blood God) nebo lesklé červené/zelené barvy, lak.
• Postup:
  • Nanášej barvu na místa, kde by měla být krev nebo sliz (zbraně, ústa, rány).
  • Speciální barvy na krev zasychají do lesklého, lehce vystouplého efektu.
  • Můžeš je vrstvit pro silnější efekt.

Obecné tipy pro weathering:

Finální lak: Po dokončení veškerého weatheringu model zalakuj matným nebo polomatným lakem, abys vše zafixoval a sjednotil povrch.

Pracuj ve vrstvách: Stejně jako u malování, i u weatheringu je lepší pracovat v tenkých vrstvách a postupně budovat intenzitu.

Reference: Hledej si obrázky skutečného opotřebení, rzi a špíny na vojenské technice nebo starých předmětech.

Experimentuj: Neboj se zkoušet různé techniky a materiály. Začni s něčím jednoduchým a postupně se propracuj k složitějším efektům.

Na konci: Weathering je často jedním z posledních kroků malování, před finálním lakováním.

Co budete potřebovat:

1. Model: Ideálně s větším hladkým povrchem pro cvičení.
2. Akrylové barvy na modely: Budeš potřebovat alespoň dva až tři odstíny barvy, které se plynule prolínají (např. tmavě modrá, středně modrá, světle modrá).
3. Kvalitní štětec: Musí mít dobrou špičku a držet tvar. Nejlépe se hodí přírodní vlas (Kolinsky Sable), velikost 0, 1 nebo 2.
4. Paleta na barvy: Mokrá paleta (wet palette) je zde téměř nezbytná! Udrží barvy vlhké déle a umožní ti míchat je přímo na paletě pro plynulé přechody.
5. Voda: Na ředění barev a čištění štětce.
6. Papírový ubrousek: Na otírání přebytečné vody.
7. Ředidlo/medium na akrylové barvy (volitelné, ale velmi doporučené): Např. Lahmian Medium (Citadel), Vallejo Glaze Medium, akrylové retardéry. Tyto produkty zpomalují schnutí barvy a zlepšují její tekutost, což je pro blending klíčové.

Základní metody Blendingu:

Existuje několik způsobů, jak provádět blending. Zde se zaměříme na ty nejpoužívanější a pro začátek nejpochopitelnější:

1. Dva štětce (Two-Brush Blending)

Tato metoda je skvělá pro začátečníky, protože ti dává více kontroly nad procesem schnutí.

1. Připrav barvy: Na mokrou paletu si připrav základní tmavou barvu a o něco světlejší barvu. Můžeš si připravit i meziodstín smícháním těchto dvou.
2. Aplikuj tmavší barvu: Nanes tenkou vrstvu tmavší barvy na plochu, která bude stinná.
3. Aplikuj světlejší barvu: Ihned vedle tmavší barvy, lehce se s ní překrývajíc, nanes tenkou vrstvu světlejší barvy na oblast, která bude světlejší.
4. Prolínání:
   • Vezmi první štětec (s barvou) a aplikuj další tenkou vrstvu světlé barvy na světlejší část plochy, která se překrývá s tmavší.
   • Okamžitě vezmi druhý, čistý a mírně navlhčený štětec (jen s vodou nebo ředidlem).
   • Použij tento druhý štětec k jemnému přejíždění přes hranici mezi světlou a tmavou barvou. Cílem je „rozmazat“ okraj, aby se barvy plynule prolnuly. Barvy by měly být stále vlhké, aby se daly míchat.
   • Čisti druhý štětec často, aby nepřenesl příliš mnoho tmavé barvy na světlou oblast.
5. Opakování: Opakuj kroky 3 a 4, postupně nanášej stále světlejší odstíny na menší plochy a propojuj je pomocí druhého štětce, dokud nedosáhneš požadovaného plynulého přechodu.

2. Wet Blending (Mokré prolínání)

Tato metoda vyžaduje trochu více rychlosti a praxe, ale může vést k velmi rychlým a plynulým přechodům.

1. Připrav barvy: Na mokrou paletu si připrav několik po sobě jdoucích odstínů barvy (např. tmavě, středně a světle modrá). Všechny barvy by měly být naředěné na konzistenci mléka, ideálně s přidáním retardéru nebo glaze media, aby schnuly pomaleji.
2. Aplikuj všechny barvy najednou: Na štětec naber nejprve tmavou barvu. Hned vedle na stejný štětec naber střední barvu a pak světlejší. Nebo nanes všechny tři barvy vedle sebe přímo na model, ale tak, aby se dotýkaly.
3. Míchej na modelu: Pomocí čistého štětce (nebo dokonce stejného štětce, pokud je čistý a vhodně navlhčený) jemně táhni barvy k sobě. Míchej je přímo na povrchu modelu, dokud nejsou přechody plynulé.
4. Rychlost: Klíčem je pracovat rychle, dokud jsou všechny barvy mokré a dají se míchat. Pokud barva začne schnout, přidávej trochu ředidla/vody na štětec, abys ji znovu „oživil“.

3. Glazing (Lazurování)

Glazing je spíše doplňková technika k blendingu, ale je zásadní pro doladění přechodů.

1. Připrav Glaze: Vezmi velmi malé množství barvy a nařeď ji velkým množstvím vody nebo glazing media. Cílem je vytvořit extrémně průhlednou, skoro průsvitnou vrstvu barvy, která je spíše tónem než plnou barvou.
2. Aplikuj Glaze: Nanes tuto průhlednou vrstvu na celou oblast, kde chceš plynulejší přechod. Každá vrstva glazu je tak tenká, že jen nepatrně mění tón, ale opakované vrstvy postupně barvu ztmavují nebo zesvětlují.
3. Vrstvení Glaze: Opakuj s několika vrstvami. Každá vrstva jemně „rozmaže“ viditelné okraje a sjednotí přechody. Glazing se používá i pro jemné posuny tónů (např. přidání nádechu červené na kůži).

Tipy pro úspěšný Blending:

„Feathering“ (rozmazávání okrajů): Technika, kdy se okraje barvy, která ještě nezaschla, jemně rozmazávají do sousedních vrstev, aby se přechod vyhladil.

Tenké vrstvy: Opakování matka moudrosti! Nikdy nepoužívej hustou barvu na blending. Vždy je lepší více tenkých vrstev.

Mokrá paleta: Není to volitelné, pokud chceš blending brát vážně.

Kvalitní štětce: Dobré štětce drží špičku a tekutinu, což je pro blending nezbytné.

Ředidlo/Medium: Pomůže ti prodloužit dobu schnutí barvy a dát ti více času na práci.

Trpělivost a praxe: Blending je jedna z nejtěžších technik, kterou se naučit. Nevzdávej to po prvních neúspěších. Cvič se na kusech plastu nebo starých modelech.

Dobré osvětlení: Ujisti se, že máš dostatek světla, abys viděl i ty nejjemnější barevné přechody.

Co budete potřebovat:

1. Model: Hotový basecoat a wash jsou často dobrým základem.
2. Akrylové barvy na modely: Různé odstíny stejné barvy, které budeš tečkovat pro hloubku a zvýraznění.
3. Štětec na stippling:
   • Tvrdší, starší štětec: Který už není vhodný na precizní práci. Ideálně s plochou špičkou nebo s opotřebovanými štětinami, které se rozcházejí.
   • Speciální štětce na stippling: Někteří výrobci nabízejí štětce s tvrdšími, roztřepenými štětinami, ideální pro tuto techniku.
   • Kousek houbičky: Pro větší, nepravidelné plochy nebo pro sponge chipping (viz weathering).
4. Paleta na barvy: Pro ředění a míchání barev.
5. Voda: Na čištění štětce.
6. Papírový ubrousek: Na otírání přebytečné barvy ze štětce.

Postup krok za krokem (příklad pro opotřebenou látku nebo kůži):

Představ si, že chceš vytvořit drsnou, opotřebovanou texturu na hnědém plášti nebo kůži monstra.

1. Krok: Základní barva (Basecoat) a Stínování (Wash):
   • Naneste tmavě hnědou základní barvu na plochu.
   • Aplikujte tmavě hnědý wash do prohlubní, aby se vytvořily stíny a dodala hloubka. Nechte zaschnout.
2. Krok: První vrstva Stipplingu (Zpět na Basecoat / První světlejší vrstva):
   • Naberte malé množství původní tmavě hnědé barvy (nebo jen o odstín světlejší).
   • Důkladně otřete přebytečnou barvu ze štětce o papírový ubrousek. Na štětci by mělo zůstat jen minimum barvy (podobně jako u drybrushe, ale trochu víc).
   • Jemně ťukejte špičkou štětce po povrchu, kde chcete texturu. Nenechávejte viditelné tahy štětcem. Cílem je pokrýt většinu plochy, ale ponechat stíny v nejhlubších záhybech viditelné. Tečky by měly být nepravidelné.
3. Krok: Druhá vrstva Stipplingu (První Highlight):
   • Naberte o jeden odstín světlejší hnědou barvu.
   • Opět důkladně otřete přebytečnou barvu ze štětce.
   • Jemně ťukejte štětcem na menší plochy, soustřeďte se na vyvýšené části a místa, kam by dopadalo světlo. Nechte tenké okraje předchozí tmavší vrstvy viditelné, aby se vytvořil hloubkový efekt.
4. Krok: Třetí vrstva Stipplingu (Jasnější Highlight):
   • Naberte ještě světlejší hnědou barvu (s trochou žluté nebo krémové pro větší kontrast).
   • Znovu otřete přebytečnou barvu ze štětce.
   • Velmi jemně ťukejte na nejvíce vyvýšené body a hrany. Tyto tečky by měly být menší a koncentrovanější.
5. Krok: Volitelné finální detaily (Edge Highlight):
   • Pro extra ostrost a definici můžete na samotné hrany aplikovat klasický edge highlight velmi tenkou linkou nejjasnější barvy.

Tipy pro úspěšný Stippling:

Kombinace s ostatními technikami: Stippling se skvěle kombinuje s washem (pro stíny) a tradičním edge highlightingem (pro ostré hrany).

Kontrola barvy na štětci: To je naprosto klíčové. Na štětci musí být jen velmi málo barvy, jinak to bude vypadat jako nerovnoměrný basecoat, nikoli textura. Cvič se na ubrousku, dokud nezískáš ten správný „ťukací“ efekt.

Suchý štětec: Pro stippling je potřeba, aby štětec byl spíše suchý. Mokrý štětec by zanechával spíše rozmazané skvrny než tečky.

Různé velikosti teček: Kombinuj různé velikosti štětců nebo sílu tlaku, abys dosáhl různých velikostí teček a přirozenější textury.

Plynulý přechod: Postupným zesvětlováním barev a zmenšováním plochy, na kterou tečkuješ, vytvoříš iluzi plynulého přechodu.

Experimentování: Stippling je velmi flexibilní technika. Experimentuj s ní na různých površích a s různými odstíny barev, abys viděl, jak se chová.

Při výběru kompresoru pro airbrush se často setkáte s volbou, zda zvolit model s tlakovou nádobou (tankem) nebo bez ní. Každá varianta má své specifické výhody a nevýhody, které ovlivňují komfort práce, kvalitu výsledku a životnost zařízení.

TL;DR: Pokud to váš rozpočet a prostor dovolují, kompresor s tlakovou nádobou je vždy lepší investicí pro jakoukoli vážnější práci s airbrushem.

Airbrush s tlakovou nádobou (tankem)

Jak funguje: Kompresor nejprve naplní tlakovou nádobu stlačeným vzduchem na určitý tlak. Jakmile je nádoba plná, kompresor se vypne. Když začnete stříkat, vzduch se čerpá z nádoby, a kompresor se znovu zapne až ve chvíli, kdy tlak v nádobě klesne pod nastavenou úroveň.

Výhody:

• Konstantní a plynulý průtok vzduchu: Toto je hlavní výhoda. Vzduch proudí z tanku stabilně, bez jakýchkoli pulsací, které by mohly ovlivnit jemnou práci. To je klíčové pro plynulé přechody, tenké linky a celkově kvalitní finiš.
• Tišší provoz: Kompresor se zapíná a vypíná podle potřeby, což znamená, že nemusí běžet nepřetržitě. Mezi cykly si užijete ticho, což je velký komfort, zvláště pokud pracujete v obytných prostorách.
• Delší životnost kompresoru: Díky tomu, že kompresor neběží neustále, méně se zahřívá a opotřebovává.
• Funkce automatického vypnutí/zapnutí (Auto-Stop): Většina kompresorů s tankem má tuto funkci. Kompresor se automaticky vypne, když je tank plný, a zapne se, když tlak klesne.
• Lepší filtrace vlhkosti: Tank působí jako dodatečný odlučovač vody, kde se hromadí kondenzát z teplého stlačeného vzduchu. To pomáhá zabránit nežádoucím kapkám vody, které by se mohly dostat do barvy.
• Možnost vyššího maximálního tlaku: Někdy mohou kompresory s tankem dosáhnout vyššího maximálního tlaku, i když pro airbrush se obvykle používají nízké tlaky (cca 15-30 PSI).

Nevýhody:

• Větší rozměry a hmotnost: Tank zabírá místo a přidává na váze, takže kompresory s tankem jsou méně přenosné.
• Vyšší pořizovací cena: Jsou obvykle dražší než modely bez tanku.
• Nutnost údržby tanku: Je třeba pravidelně vypouštět kondenzovanou vodu z tanku, aby se zabránilo korozi a kontaminaci vzduchu.

Airbrush bez tlakové nádoby (tankless)

Jak funguje: Kompresor dodává vzduch přímo do airbrushe, což znamená, že běží nepřetržitě, dokud držíte spoušť airbrushe.

Výhody:

• Nižší pořizovací cena: Jsou obecně cenově dostupnější.
• Kompaktní a přenosné: Jsou menší a lehčí, což je ideální, pokud potřebujete kompresor často přenášet nebo máte omezený prostor.
• Jednoduchost: Méně komponent znamená i méně potenciálních bodů selhání (i když spolehlivost závisí na kvalitě výrobce).

Nevýhody:

• Pulsace vzduchu: Největší problém. Jelikož vzduch proudí přímo z kompresoru, může docházet k mírným pulsacím tlaku, což se projevuje jako „tečkující“ nebo nekonzistentní nástřik. Pro jemné detaily a plynulé přechody to může být velmi rušivé. Některé dražší tankless modely mají technologie pro zmírnění pulsací.
• Neustálý hluk: Kompresor běží po celou dobu, kdy stříkáte, což může být poměrně hlučné a rušivé.
• Zvýšené opotřebení a zahřívání: Nepřetržitý provoz vede k rychlejšímu opotřebení motoru a vyššímu zahřívání. To může zkrátit životnost kompresoru.
• Větší riziko vlhkosti: Bez tanku, který funguje jako odlučovač, je vyšší riziko, že se do proudu vzduchu dostane kondenzovaná vlhkost, což může kazit nástřik (zejména u akrylových barev). Doporučuje se použít in-line odlučovač vlhkosti přímo na hadici.
• Chybějící funkce auto-stop: Kompresor se nevypne automaticky, musíte ho vypnout ručně.

Který vybrat?

• Pro začátečníky a občasné použití, nebo pro jednoduché úkoly (základování, lakování větších ploch): Tankless kompresor může být dostačující volbou díky nižší ceně a přenosnosti. Je však třeba počítat s menším komfortem a potenciálně horší kvalitou velmi jemného nástřiku.
• Pro vážné modeláře, detailní práci, jemné linky, vrstvení a delší pracovní sezení: Kompresor s tlakovou nádobou je jasně lepší volba. Poskytuje stabilnější tlak, je tišší a celkově příjemnější na práci, což se projeví na kvalitě vašich modelů a prodlouží životnost zařízení.

Pokud to váš rozpočet a prostor dovolují, kompresor s tlakovou nádobou je vždy lepší investicí pro jakoukoli vážnější práci s airbrushem.

Menší spotřeba barvy (na velké plochy): I když se na začátku zdá, že spotřeba barvy je vyšší kvůli ředění a čištění, na velké plochy je celkově efektivnější než štětec.

Extrémně hladké a rovnoměrné povrchy: Toto je hlavní důvod, proč lidé airbrush používají. Dokáže nanést barvu tak hladce, že nevznikají žádné tahy štětcem, šmouhy nebo hrudky. Ideální pro velké plochy jako pancíře vozidel, křídla nebo pláště.

Plynulé barevné přechody (Blending): Airbrush je králem v tvorbě nádherných, plynulých barevných přechodů (gradientů) bez viditelných okrajů. To je obzvláště užitečné pro „non-metallic metal“ (NMM), oslnění (OSL) nebo pro vytváření realistických stínů a světel na zakřivených plochách.

Rychlost: Pokrytí velkých ploch barvou je s airbrushem neuvěřitelně rychlé. Zvládnout základní nátěr nebo barevný přechod na vozidle zabere zlomek času oproti štětci.

Tenké vrstvy: Airbrush nanáší extrémně tenké vrstvy barvy, což znamená, že detaily modelu zůstanou ostré a nezanesou se barvou.

Priming (Základní nátěr): Lze použít pro nanášení primeru. Často je airbrush primer hladší a jemnější než ten ze spreje, a můžeš ho používat uvnitř (s dobrou ventilací).

Specifické efekty: Skvěle se hodí pro různé efekty jako jsou rozstřiky (splatter), kouřové efekty, mlha, jemné filtry nebo nanášení laků.

Spotřeba ředidel a čističů: Kromě barev se spotřebují i speciální ředidla a čističe, což zvyšuje provozní náklady.

Počáteční investice: Airbrush, kompresor, hadice, čističe, speciální barvy/ředidla – to všechno představuje značnou počáteční investici.

Křivka učení: Zvládnout airbrush vyžaduje praxi. Je potřeba se naučit správné ředění barev, kontrolu tlaku vzduchu, vzdálenost od modelu a kontrolu spouště. Zpočátku bude docházet k „smetí“ (příliš mnoho barvy), „suchému hrotu“ (ucpání špičky) nebo „pavoučí síti“ (nerovnoměrné rozstřikování).

Údržba a čištění: Airbrush je potřeba důkladně a správně čistit po každém použití, jinak se barva uvnitř zaschne a ucpe trysku, což vede k frustraci a zdlouhavému rozebírání. To zabere čas.

Ředění barev: Všechny barvy určené pro airbrush musí být správně naředěné. Každá barva (i od stejného výrobce) se chová trochu jinak a vyžaduje odlišné ředění. Nesprávné ředění vede k problémům.

Potřeba ventilace: I když se dá používat uvnitř, je naprosto nezbytná dobrá ventilace nebo ideálně stříkací kabina s filtrem, protože airbrush vytváří jemnou mlhu barvy, kterou nechceš vdechovat.

Nepřesnost pro detaily: Airbrush je nevhodný pro malování drobných detailů, očí, obličejů nebo malých insignií. Na to je stále potřeba klasický štětec.

Zbytečné pro menší modely: Pokud maluješ převážně malé pěší modely s mnoha detaily a malými plochami, výhody airbrushe nemusí převážit nad jeho nevýhodami a štětec může být efektivnější.

Co budete potřebovat:

1. Model: Hotový základní nátěr a jakékoli předchozí stínování/zesvětlování.
2. Akrylové barvy na modely: Budete potřebovat barvu, kterou chcete lazurovat (často tmavší odstín než podklad).
3. Štětec: Kvalitní štětec s ostrou špičkou, který dobře drží tekutinu (např. Kolinsky Sable, velikost 0 nebo 1).
4. Paleta na barvy: Mokrá paleta je zde opět velmi doporučená, protože pomáhá udržet barvu vlhkou a usnadňuje ředění.
5. Voda: Na čištění štětce.
6. Papírový ubrousek: Na otírání přebytečné vlhkosti ze štětce.
7. Glaze Medium (Klíčové!): Speciální médium určené k ředění barev pro lazurování (např. Citadel Lahmian Medium, Vallejo Glaze Medium, akrylová médium pro akvarel). Je lepší než jen voda, protože udržuje pigment v suspenzi a zabraňuje „křídovému“ efektu.

Postup krok za krokem (příklad pro prohloubení stínů nebo posunutí tónu):

Představ si, že chceš prohloubit stíny na již nabarveném plášti nebo přidat zelený nádech na kůži monstra.

1. Krok 1: Připrav Glaze (Nejdůležitější krok):
   • Na paletu si vytlač malé množství barvy, kterou chceš lazurovat (např. tmavě modrá pro prohloubení, nebo zelená pro posunutí tónu).
   • Přidej hodně Glaze Media (a případně i trochu vody, ale Glaze Medium je lepší).
   • Konzistence: Cílem je dosáhnout extrémně řídké, průsvitné konzistence. Barva by měla být spíše jako barevná voda nebo velmi slabý čaj. Když ji nabereš na štětec a přejedeš po ubrousku, měla by zanechat jen velmi, velmi jemnou, sotva viditelnou stopu barvy. Často je poměr barvy a média 1:5, 1:10 nebo i více, záleží na barvě.
2. Krok 2: Naber Glaze na štětec:
   • Naber malé množství takto naředěné lazury na špičku štětce.
   • Otři přebytečné množství o okraj palety nebo papírový ubrousek. Na štětci by mělo zůstat jen minimální množství tekutiny. Nesmí z něj kapat barva!
3. Krok 3: Aplikuj Glaze na model:
   • Nanášej lazuru na povrch modelu jemnými, plynulými tahy. Snaž se pokrýt celou plochu, kde chceš lazuru aplikovat, nebo se soustřeď na prohlubně, které chceš prohloubit.
   • Barva se začne postupně a jemně usazovat a prohlubovat tón.
   • Pozor na louže: Stejně jako u washe, dej pozor, aby se lazura nehromadila na plochých površích, kde by vytvořila skvrny. Pokud se to stane, opatrně ji odstraň čistým, suchým štětcem.
   • Důležité: Nech každou vrstvu úplně zaschnout, než naneseš další. Pokud naneseš lazuru na mokrou předchozí vrstvu, barvy se budou špatně mísit a můžeš vytvořit nechtěné skvrny.
4. Krok 4: Vrstvení Glaze:
   • Pro dosažení výraznějšího efektu opakuj krok 3 s několika dalšími vrstvami. Každá vrstva bude postupně ztmavovat nebo měnit tón, ale velmi jemně. Díky tomu jsou přechody absolutně plynulé.
   • Můžeš lazurovat menší a menší plochy (podobně jako u layeringu) pro velmi jemné zesvětlování nebo stínování.

Tipy pro úspěšný Glazing:

Použití na oslnění (OSL – Object Source Lighting): Glazing je perfektní pro vytváření efektů světla vycházejícího z konkrétního zdroje (např. hořící meč, magická koule). Postupně se lazuruje průhledná vrstva barvy okolo světelného zdroje.

Ředění je alfa a omega: Toto je nejdůležitější pravidlo. Pokud je lazura příliš hustá, zanechá viditelné čáry a nebude průsvitná.

Glaze Medium vs. Voda: I když můžeš ředit vodou, Glaze Medium je lepší. Voda může způsobit, že se pigment „rozbije“ a zanechá „křídový“ nebo skvrnitý efekt. Glaze Medium udržuje pigment v suspenzi a zajišťuje hladký průtok.

Čistý štětec: Po každém nanesení a před dalším nanesením další vrstvy nebo barvy, důkladně očisti štětec.

Trpělivost: Glazing je pomalá technika, protože vyžaduje více vrstev a čekání na zaschnutí. Výsledek ale stojí za to.

Trénink: Cvič se na nějakém starém modelu nebo kusu plastu, abys si zvykl na správnou konzistenci a techniku nanášení.

Soustřeď se na okraje: Glazing je fantastický na vyhlazování hran mezi různými vrstvami barvy.

Aplikace průsvitných barev: Na takto připravený „šedobílý“ podklad se pak aplikují průsvitné barvy (např. Citadel Contrast, Army Painter Speedpaint, nebo Vallejo Xpress Color). Tyto barvy se samy usadí v prohlubních a vytvoří stínování, zatímco na vyvýšených částech zůstanou světlejší. Nanes je v jedné souvislé vrstvě na celou plochu, kterou chceš obarvit.

Černý základ (Basecoat): Model se nejprve naprimuje černým primerem. To zajistí hluboké stíny v nejtemnějších zákoutích.

Hrubý Drybrush šedou barvou: Na černý základ se aplikuje hrubý drybrush tmavě šedou nebo středně šedou barvou. Cílem je pokrýt většinu ploch, ale nechat černou barvu viditelnou v hlubokých prohlubních.

Jemný Drybrush světle šedou/bílou barvou (Zenithal Drybrush): Poté následuje jemnější drybrush světle šedou nebo bílou barvou, soustředěný na nejvíce vystouplé hrany a plochy, kam by dopadalo světlo shora. Můžeš to udělat i jako zenithal drybrush, tedy drybrushovat především shora dolů, aby simuloval dopadající světlo.

Úspora drahých barev: Průsvitných barev se spotřebuje méně, protože se nanášejí v jedné vrstvě.

Extrémní rychlost: Slapchop je jednou z nejrychlejších metod pro dosažení „tabletop ready“ kvality. Můžeš nabarvit celou armádu za zlomek času, který bys strávil tradičními metodami.

Automatické stínování a highlighty: Díky předpřipravenému šedobílému základu se barvy samy usadí tak, že model získá okamžitou hloubku a rozměr.

Vysoká efektivita pro texturované modely: Funguje skvěle na modelech s mnoha detaily, drsnými povrchy a texturami, kde se drybrush dobře chytá.

Nízká bariéra vstupu: Metoda je relativně snadná na naučení a nevyžaduje pokročilé malířské dovednosti (jako je pokročilý blending).

Slušná „tabletop“ kvalita: Výsledné modely vypadají na herním stole dobře a jsou mnohem lepší než nenabarvené.

Není ideální pro všechny barvy: Některé barvy (např. žlutá nebo bílá) jsou od přírody velmi průsvitné, a proto se s nimi v Slapchopu pracuje obtížněji, protože nemusí dostatečně zakrýt šedobílý podklad, aniž by vypadaly kalně.

Omezená kontrola nad přechody: Ačkoliv vytváří stínování a highlighty, nemáš takovou kontrolu nad jemností a plynulostí přechodů jako u blendingu nebo layeringu.

Méně zářivé barvy (někdy): Jelikož se barvy aplikují přes šedý/černý podklad, mohou výsledné odstíny být mírně tlumenější nebo méně zářivé, než když se aplikují přes čistě bílý primer (jako u běžného Contrast/Speedpaintingu).

„Špinavý“ vzhled: Na některých modelech nebo u některých barev může výsledný efekt působit poněkud „špinavě“ nebo matně, zejména pokud není drybrush proveden precizně.

Náchylnost na chyby: Průsvitné barvy se těžko opravují. Jakmile je jednou naneseš, jakákoli chyba (např. nahromadění barvy, kde nemá být) bude vidět a je těžké ji zamalovat bez viditelných stop.

Nehodí se pro všechny povrchy: Na velkých, hladkých plochách nebo na modelech s minimem detailů může Slapchop vypadat hůře, protože mu chybí textury, na kterých by se drybrush a průsvitné barvy mohly projevit.

Vyžaduje další kroky pro „showcase“ kvalitu: I když je skvělý pro rychlost, pro modely určené do vitríny nebo soutěží budeš muset přidat další kroky, jako je klasické zvýrazňování, detaily a weathering.

Vizuální atraktivita: OSL dokáže modelům dodat úžasnou dynamiku a dramatičnost. Zářící prvky okamžitě upoutají pozornost a dodají modelu „wow“ efekt.

Realismus: Při správném provedení OSL výrazně zvyšuje realismus miniatury, protože imituje skutečné fyzikální jevy světla.

Vypravěčství: Světelné efekty mohou vyprávět příběh. Například, rudé světlo vycházející z démona může naznačovat jeho zlou a nebezpečnou povahu.

Zdůraznění detailů: OSL může být použito ke zvýraznění konkrétních detailů na modelu, které mají být ústředním bodem.

Náročnost: OSL je jednou z nejtěžších barvicích technik. Vyžaduje hluboké porozumění teorii barev, světla a stínu, a také velkou dávku trpělivosti a praxe.

Časová náročnost: Dosažení přesvědčivého OSL efektu zabere hodně času. Je třeba pečlivě promyslet, odkud světlo vychází, jak se šíří a jak ovlivňuje okolní povrchy.

Riziko přehnání: Je velmi snadné to s OSL přehnat a udělat model, který vypadá spíše jako hračka s LED diodami než realistický zdroj světla. Subtilnost je klíčová.

Potřeba pokročilých technik: Často je nutné kombinovat OSL s dalšími technikami, jako je blendování (míchání barev do hladkých přechodů) a vrstvení, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.